Zobrazuji: 1 - 8 z 8 VÝSLEDKŮ

Hledáte parťáka na cesty? Není problém

Cestování je posedlost, kterou trpí spousta z nás. Jakmile jednou tuto ”drogu” vyzkoušíte, už nikdy se jí nedokážete zbavit. Ne každý má ale koule na to, aby vycestoval sám. Obavy ze samoty a z jistého pocitu sebeztracení v neznámých a doposud nepoznaných místech světa jsou pochopitelné. Proč tedy k sobě nenajít někoho, kdo nám odhodlání k cestě za dobrodružstvím zjednoduší.

Klára zve opět výletníky na výpravy do světa

„Kultura a historie evropského dědictví mě naučila pamatovat na kořeny. „Bohatá“ Severní a „chudá“ Střední Amerika mi ukázala, že není všechno tak, jak se zdá. Černá Afrika mě odnaučila si stěžovat a naučila vážit si i deštivých dní a v bláznivé Asii jsem objevila, jakou hodnotu má volný čas. Hlavně jsem ale pochopila, jak moc je svět propojen. Jak, nezávisle na kulturním pozadí každého z nás, jsme nakonec všichni součástí všeho“…

Co je digitální minimalismus?

Všichni moc dobře známe sami od sebe, jak rádi utíkáme od reality do virtuálního světa, tedy do světa IT technologií. Vlastníme-li smartphone či notebook, dostáváme se několikrát za den na dlouhou dobu pod jeho digitální nadvládu. Je to dobře? Umíme vábení mobilu odolat? Jsme pány situace nebo naši vůli válcuje malá nenápadná krabička s displejem? Obávám se, že B je správně.

Klady a zápory sólo cestování

Teru Menclová je skvělá fotografka a neunávná cestovatelka. Na svém blogu popisuje nejen místa, která navštívila, ale hodně se věnuje také vnitřním stavům cestovatelů. Psychická odolnost je bezesporu jedním z hlavních předpokladů k opuštění komfortní zóny a k vydání se vstříc neznámým prostředím a neočekávatelným okamžikům. Jedním z otazníků, které cestovatelé často řeší je, zda cestovat ve skupině, ve dvojici nebo úplně sám. Každá z variant má své výhody a nevýhody.

Teru – cestovatelka s duší

„Když jsem žila v Madridu, objevila jsem svou vášeň pro cestování“, začíná své vyprávění o sobě fotografka a blogerka Teru Menclová. „Stěhování do zahraničí, do nové země, pro mě bylo opravdu první vážnou výzvou. V té době jsem sotva mluvila španělsky a nevěděla jsem nic o městě, do kterého jsem se stěhovala. Jediné, co jsem měla, byl můj dost obrovský kufr a kus papíru s adresou mého bytu. Tak to všechno začalo.“