Teru Menclová je skvělá fotografka a neunávná cestovatelka. Na svém blogu popisuje nejen místa, která navštívila, ale hodně se věnuje také vnitřním stavům cestovatelů. Psychická odolnost je bezesporu jedním z hlavních předpokladů k opuštění komfortní zóny a k vydání se vstříc neznámým prostředím a neočekávatelným okamžikům. Jedním z otazníků, které cestovatelé často řeší je, zda cestovat ve skupině, ve dvojici nebo úplně sám. Každá z variant má své výhody a nevýhody. O plusech a mínusech sólového cestování se Teru rozepsala v jednom ze svých blogových příspěvků.
Spoustu let jsem přemýšlela o tom, že bych si jednou chtěla sbalit batoh a vydat se na cestu úplně sama. Kamkoliv. A třeba jen na chvíli. Nikdy jsem si ale nebyla doopravdy jistá, jestli bych to zvládla. A to nebyla jen otázka bezpečnosti. Často jsem měla pocit, že zážitky bych měla sdílet s někým blízkým, aby opravdu stály za to. Strach z toho, že se budu cítit sama, k němuž přispívá i společnost, která samotu často vnímá jako něco špatnýho, k tomu taky moc nepřidal. Proto mi trvalo opravdu dlouho, než jsem se skutečně odhodlala. Je sice pravda, že jsem se sama před několika lety přestěhovala do Madridu kvůli Erasmu, a že jsem už absolvovala i několik menších cest sama, nikdy jsem se ale nevydala nikam na delší dobu a ještě mimo město. Island byl tedy moje úplně první zkušenost skutečného solo cestování.
A abych vám tu jen nevyprávěla o tom, jak neskutečně osvobozující zkušenost to byla, rozhodla jsem se sestavit seznam několika kladů a záporů, s nimiž jsem se během mé solo cesty setkala.
Plánování je jen na vás
Moment, kdy si uvědomíte, že jste opravdu úplně sami a můžete si naplánovat celou cestu podle sebe, je neskutečně super. Asi to každý znáte – když s někým cestujete delší dobu, může se stát, že občas vyvstanou problémy. Jeden by se nejradši zašil v klidu někam do kavárny a druhý by rád pokračoval v objevování. Sladit se s někým dalším může být v některých případech lehčí, v druhých zase těžší, ale často se prostě neubráníte tomu, že to trochu zaskřípe. V tomhle má tedy solo cestování obrovskou výhodu, protože prakticky jediná osoba, se kterou se můžete v rozhodování dostat do konfliktu, jste vy sami.
Být sám není vždy jednoduché
I když jste si naprosto jistí, že se chcete vydat na cestu sami, mohou přijít momenty, kdy byste tam nejradši měli ještě někoho dalšího, s kým ty krásný chvíle můžete sdílet. Je to normální, mně se při mojí islandský cestě taky občas stýskalo. Každopádně v dnešní době, pokud by vám bylo nejhůř, se vždycky můžete uchýlit do světa sociálních sítí, kde alespoň o ty virtuální interakce není nouze. Případně pokud se ubytujete na hostelu, příležitostí seznámit se s někým budete mít víc než dost.
Můžete poznat spoustu nových lidí
Tohle je jedna z věcí, kterou často zmiňuje většina solo cestovatelů. Když cestujete sami, logicky máte větší možnost seznámit se s dalšími lidmi, co cestují podobně. Na tohle jsou super hostely. Strávila jsem na jihu Islandu dvě noci v guest housu na farmě, kde bylo několik dalších lidí, a všichni byli hrozně milí a vstřícní. Díky tomu, že jsem cestovala sama, mě navíc kontaktovaly dvě slečny z ČR, které plánovaly cestu na Island v podobném termínu, takže první 3 dny jsem měla možnost strávit s nimi. Prostě se toho nebojte, solo cestování zdaleka nemusí být tak osamělé, jak se na první pohled zdá.
Kouzlo říct NE
S tím, že jste sami, samozřejmě souvisí i to, že můžete na první pohled působit bezradněji a zranitelněji. A teď to nemyslím v tom smyslu, že by vám měl někdo ublížit. Spíš jste snadnější terče k tomu, aby vám lidé vnucovali něco, co ve skutečnosti nepotřebujete. Například taxikáři, jestli nepotřebujete někam odvézt. Případně vám jiní lidé budou nabízet, abyste se k nim přidali. Pokud to tak necítíte, nebojte se říct ne. Je to vaše solo cesta, proto by měla probíhat především podle toho, jak si přejete vy. V tomhle případě je naštěstí Island velmi pohodová a bezpečná destinace. Ani jednou se mi nestalo, že by mi někdo něco nutil nebo se snažil podbízet.
Rozpočet máte ve vlastních rukou
Nejčastější věc, co řeším, když cestuju s někým dalším, jsou společné výdaje; tedy co všechno si vy a ten druhý můžete dovolit. Občas se může stát, že váš společník je náročnější, třeba co se stravování týče, a bude chtít chodit do restaurací více, než byste si vy představovali. Nebo bude chtít lepší ubytování. Tyhle starosti vám naštěstí odpadnou, pokud se vydáte na cestu sami. Stejně jako pozdější „vyrovnávání účtů“ (tuhle část osobně fakt nemám ráda, dávat dohromady účtenky, řešit, kolik kdo komu dluží, brrr).
Za některé věci zaplatíte více
Na druhou stranu musím uznat, že některé větší výdaje, a zvlášť na Islandu, se opravdu prodraží. Na půjčení auta i benzín jste sami, a při hledání ubytování se vám opravdu nejvíce vyplatí nocovat ve sdílených pokojích na hostelu (což já osobně nedávám), nebo si někde zaplatit samostatný jednolůžkový pokoj (který je zase obecně většinou dražší, než když byste ve dvou platili dvoulůžák). Proto je potřeba s tím dopředu počítat. Jedna solo noc na Islandu vychází zhruba na 1 000,- (hledala jsem přes Airbnb), případně můžete jako solo cestovatelé vyzkoušet štěstí s couchsurfingem.
