Hvar je rozlohou 299,6 km2 čtvrtým největším ostrovem v jadranském souostroví a také druhým nejdelším (68 km). Leží ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů. Hvar je od ostrova Brač oddělen Hvarským průlivem, od ostrova Korčula Korčulským průlivem, od poloostrova Pelješac jej odděluje Neretvanský průliv a od Paklených ostrovů Paklený průliv, uvádí se na serveru Chorvatsko.cz.
Přibližně středem ostrova Hvar se po celé jeho délce táhne horský hřeben, který v jižní částí západní poloviny ostrova dosahuje vrchem Sveti Nikola do výšky 628 m. Na severní straně tam, kde je ostrov nejširší (přes 10 km), se rozkládá poměrně rozsáhlé úrodné Velo polje. Zde je také největší hustota obyvatelstva. Jižní pobřeží je strmé, málo členité a slabě osídlené.
Severní pobřeží ostrova s velkým hlubokým Starigradským zálivem a s celou řadou zátok je podstatně členitější než jižní pobřeží. Mnohé z těchto zátok jsou vyhledávány pro pěkné koupání.
Hvar se vyznačuje velmi mírným příjemným podnebím (9,1 °C je průměrná teplota v lednu, 24,8 °C v červenci). Hvar vyniká nejvyšší insolací, tj. největším počtem hodin slunečního svitu na celém východním Jadranu – 2718 hodin ročně. Sníh je tu naprostou výjimkou. V posledních 10 letech byl sníh jen po 8 dní. A za posledních 60 let jen po 18 dní klesl teploměr pod nulu. Okolní vody patří podle nejnovějších průzkumů k nejprůzračnějším na Jadranu.
Lesů, většinou halepské borovice, je tu poměrně mnoho, i když tam, kde byly pro zemědělství vhodné podmínky, musely podstatně ustoupit vinicím, ovocným sadům, olivovníkovým hájům. Pěstuje se vinná réva, olivovníky, jižní ovoce (citrusy, fíky) a také rohovník, jehož plody jsou u nás známé pod jménem svatojánský chléb. Hvar se stal proslulý pěstováním levandule a dalších aromatických rostlin (např. rozmarýnu) – modrá levandulová pole nechybí v žádném prospektu o Hvaru. Ve vnitrozemí a ve východní části převládá kamenitý terén, místy makchie.
Ostrov Hvar má 11 097 obyvatel, kteří žijí jak ve vnitrozemí na Velkém Polji (Velo Polje), tak na pobřeží. Hlavní hospodářským odvětvím je zemědělství včetně pěstování a zpracování vinné révy (jsou tu velké vinné sklepy), včelařství, dále rybolov (tři továrny na zpracování ryb) a těžba kamene.
Stále větší význam nabývá cestovní ruch, pro který jsou tu skvělé podmínky, a to jak přírodní, tak i kulturně historické (mimořádný počet kulturních památek, významné architektonické celky, středomořský ráz měst a vesnic), sportovní (výborné podmínky zejména pro vodní sporty, jsou tu dva jachtařské přístavy – mariny) i estetické. K návštěvnosti ostrova přispívá v neposlední řadě i kvalitní a široká nabídka ubytování ve všech kategoriích, stravování a zařízení pro sportování i zábavu.
Ostrov Hvar má trajektové spojení ze Starého Gradu do Splitu a ze Sućuraje (na východě ostrova) Drveniku. V sezóně bývá mnohdy výhodnější použít kratší a levnější trajektovou linku Drvenik – Sućuraj i při cestě do západohvarských letovisek, třebaže se musí navíc absolvovat jízda ze Sućuraje celým ostrovem. Trajekty na této lince nebývají totiž tak přeplněné jako trajekty ze Splitu do Starého Gradu a nemusí se na ně tolik hodin čekat. Rychlé lodní linky přistávají ve městě Hvar (linka: Split – Hvar na Hvaru – Vela Luka na Korčule – Ubli na Lastovu) a v Jelse (linka: Split – Bol na Brači – Jelsa). Trajektové a rychlé lodní linky spojují ostrov i s Itálií.
Hlavní střediska cestovního ruchu a letoviska na ostrově je Hvar, který je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Jadranu, dále Stari Grad, Jelsa, Vrboska. A právě v posledně jmenovaném městě se nabízí koupě nemovitosti za velmi zajímavých podmínek. Bližší informace nabízí například facebooková skupina Hnízdo na ostrově. Proč to alespoň nezkusit a nevydat se na průzkum této nádherné destinace. Vlastnit bydlení na romantickém ostrově je sen mnohých lidí žijících ve vnitrozemí. Tak proč to alespoň nezkusit a nevyužít možností, které se nabízejí.
Zdroj: chorvatsko.cz; FB: hnizdonaostrove
